Poslední večeře - da Vinciho milník renesance

„Poslední večeře“ od Leonarda da Vinciho je jednou z nejslavnějších a nejvýznamnějších nástěnných maleb na světě. Zobrazuje scénu z Nového zákona, v níž Ježíš oznamuje svým učedníkům při jejich poslední společné večeři před ukřižováním, že jeden z nich ho zradí. Obraz je považován za milník renesance a představuje vrchol malířské tvorby Leonarda da Vinciho. 

Historie vzniku mistrovského díla

Freska „Poslední večeře“ se nachází na severní stěně refektáře (jídelny) dominikánského kláštera Santa Maria delle Grazie v Miláně. Klášter nechal v 15. století přestavět milánský vévoda Ludovico Sforza na rodinné mauzoleum. Vytvořením nástěnné malby pro výzdobu kostela pověřil vévoda italského renesančního umělce Leonarda da Vinciho. Umělec začal pracovat v roce 1495 a práce mu trvaly přibližně čtyři roky. 

Malba má rozměry 4,6 x 8,8 metru a je provedena technikou secco, což znamená, že barvy byly nanášeny na suchou omítku. Tato technika umožnila da Vincimu vytvořit více detailů a stínů, než by bylo možné u fresky. Zároveň však byla malba náchylnější k vlhkosti a plísním. V průběhu času došlo k četným poškozením a změnám, které byly opakovaně opravovány restaurováním. 

Cenný kulturní statek a náboženské dědictví

Da Vinciho obraz je kulturním a náboženským dědictvím, které přitahuje a inspiruje mnoho návštěvníků. Je možné jej navštívit pouze v malých skupinách o maximálním počtu 25 osob. Maximální délka pobytu v refektáři je 15 minut. Tato opatření byla přijata z důvodu ochrany křehké fresky a zachování jejího stavu. Da Vinciho dílo vykazuje dokonalou perspektivu, harmonickou kompozici a naturalistické zobrazení postav. Malba je rozdělena do čtyř skupin po třech apoštolech, z nichž každý ukazuje jinou reakci na Ježíšova slova. Ježíš stojí uprostřed, klidný a vyrovnaný, s rukama položenýma na stole. Je orámován oknem, které tvoří zlatý řez. Da Vincimu se podařilo zobrazit apoštoly mimořádně živě a expresivně, s individuálními rysy tváře a gesty. 

Leonardo da Vinci: všestranný génius renesance

Leonardo da Vinci byl italský umělec, vědec, inženýr a vynálezce, který je považován za jednoho z největších géniů v historii. Žil v letech 1452 až 1519 a byl vůdčí osobností renesance, kulturního hnutí, které překonalo středověk a nastolilo moderní myšlení. Da Vinci byl průkopníkem anatomie, botaniky, geologie a optiky, který zkoumal lidské tělo, rostliny, zemi a světlo. Četné náčrty a modely strojů a zařízení ukazují, že daleko předběhl svou dobu. Navrhoval létající stroje, padáky, tanky, ponorky, mosty, kanály a zbraně. Jeho nejslavnějším obrazem je „Mona Lisa“, který visí v pařížském Louvru. Obraz se v minulosti několikrát stal terčem vandalů. 

„Mona Lisa“ - terčem ekologických extremistů

Naposledy na světoznámé umělecké dílo zaútočili v lednu 2024 dva ekologičtí extremisté, kteří obraz polili polévkou a spojili tento infantilní čin s požadavkem práva na zdravé potraviny. Stejně jako kdyby bylo dámám toto právo dříve upíráno. Můžeme jen spekulovat, co by si o takovém počínání myslel Leonardo da Vinci. Faktem je, že tento všestranný génius žil v době rozkvětu renesance. Tato doba se vyznačovala společenským a vědeckým převratem. V tomto období byly vynalezeny převratné vynálezy, které dodnes ovlivňují životy lidí, jako například knihtisk, dalekohled, kapesní hodinky nebo glóbus. Byla to doba, kdy tvůrčí mozky přicházely s nevídanými vynálezy. Mistři renesance před 500 lety by pravděpodobně neměli příliš pochopení pro destruktivní činnost tzv. ekologů.